Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Morphological adaptation of Turkic lexical borrowings in selected Slavic languages
Brezhnev, Vitali ; Elšík, Viktor (vedoucí práce) ; Novák, Ľubomír (oponent)
Současná práce se zabývá morfologickou adaptací u turkických výpůjček v ruštině a Serbštině z hlediska jejich skloňování, časování a slovotvorby a také extrakce turkických afixů. Tyto dva jazyky na opačných koncích slovanského světa měly během dlouhodobého jazykového kontaktu obrovský vliv od sousedních turkických národů. Cílem práce je porovnat principy morfologické adaptace a extrakci afixů u turkických výpůjček v obou jazycích a zjistit, jak velký je mezi nimi skutečný rozdíl.
Morphological adaptation of Turkic lexical borrowings in selected Slavic languages
Brezhnev, Vitali ; Elšík, Viktor (vedoucí práce) ; Novák, Ľubomír (oponent)
Současná práce se zabývá morfologickou adaptací u turkických výpůjček v ruštině a srbštině z hlediska jejich skloňování, časování a slovotvorby a také extrakce turkických afixů. Tyto dva jazyky na opačných koncích slovanského světa měly během dlouhodobého jazykového kontaktu obrovský vliv od sousedních turkických národů. Cílem práce je porovnat principy morfologické adaptace a extrakci afixů u turkických výpůjček v obou jazycích a zjistit, jak velký je mezi nimi skutečný rozdíl.
Řečtina jako zdroj obohacení české slovní zásoby
Petáková, Helena ; Rejzek, Jiří (vedoucí práce) ; Dittmann, Robert (oponent)
Helena Petáková, Řečtina jako zdroj obohacení české slovní zásoby Abstrakt: Předkládaná diplomová práce z různých úhlů pohledu zkoumá vliv řečtiny na českou slovní zásobu. V úvodu vymezujeme základní pojmy, jichž v textu užíváme. Je to zejména termín "přejímka" a s ním synonymní "lexikální výpůjčka". Následující kapitola je věnována problematice přejímání slov v obecné rovině (motivace přejímání, způsoby zapojování cizích slov do systému přijímajícího jazyka a možnosti třídění slov přejatých). Třetí kapitola mapuje přejímání řeckých slov do češtiny v různých obdobích vývoje. Dále nás zajímá česká recepce řečtiny (obdiv k řečtině, srovnávání češtiny s ní) v klíčových momentech novodobých dějin a její souvislost s obrannými tendencemi národními a jazykovými. Po tomto kulturně- historickém vhledu se v kapitole páté, šesté a sedmé vracíme k lexikálním výpůjčkám z řečtiny a sledujeme různé cesty, kterými se dostaly do češtiny, dále způsob jejich zapojení do české slovní zásoby a konečně sémantické a stylistické oblasti, v nichž se grecismy u nás nejvíce uplatnily. Jako samostatnou přílohu za závěrečné shrnutí připojujeme ještě soupis slov řeckého původu, který vznikl excerpcí etymologických slovníků češtiny.
Řečtina jako zdroj obohacení české slovní zásoby
Petáková, Helena ; Rejzek, Jiří (vedoucí práce) ; Dittmann, Robert (oponent)
Helena Petáková, Řečtina jako zdroj obohacení české slovní zásoby Abstrakt: Předkládaná diplomová práce z různých úhlů pohledu zkoumá vliv řečtiny na českou slovní zásobu. V úvodu vymezujeme základní pojmy, jichž v textu užíváme. Je to zejména termín "přejímka" a s ním synonymní "lexikální výpůjčka". Následující kapitola je věnována problematice přejímání slov v obecné rovině (motivace přejímání, způsoby zapojování cizích slov do systému přijímajícího jazyka a možnosti třídění slov přejatých). Třetí kapitola mapuje přejímání řeckých slov do češtiny v různých obdobích vývoje. Dále nás zajímá česká recepce řečtiny (obdiv k řečtině, srovnávání češtiny s ní) v klíčových momentech novodobých dějin a její souvislost s obrannými tendencemi národními a jazykovými. Po tomto kulturně- historickém vhledu se v kapitole páté, šesté a sedmé vracíme k lexikálním výpůjčkám z řečtiny a sledujeme různé cesty, kterými se dostaly do češtiny, dále způsob jejich zapojení do české slovní zásoby a konečně sémantické a stylistické oblasti, v nichž se grecismy u nás nejvíce uplatnily. Jako samostatnou přílohu za závěrečné shrnutí připojujeme ještě soupis slov řeckého původu, který vznikl excerpcí etymologických slovníků češtiny.
Jazykové rysy moderní hindské povídky v diaspoře
Khadimetova, Nilufar ; Kostič, Svetislav (vedoucí práce) ; Marková, Dagmar (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta Ústav jižní a centrální Asie Diplomová práce Studentka: Nilufar Khadimetová Jazykové rysy moderní hindské povídky v diaspoře Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá popisem jazyka moderní hindské povídky indických autorů, kteří tvoří v diaspoře. Rozbor a analýza je proveden na omezeném vzorku povídek, které vznikly od počátku 21. století. Jazykovědný popis zahrnuje jak lexikální výpůjčky, tak i způsob slovotvorby a frazeologii. Je zaměřená hlavně na onomasiologické jevy, jako je kalk a hybridní tvorba slov a syntagmat. Neméně pozornosti je věnováno také větné skladbě, o níž se dá předpokládat, že může být ovlivněna angličtinou či jiným jazykem prostředí, ve kterém autoři tvoří. V závěru práce vytyčuji hlavní rysy jazykových vlivů angličtiny, případně jiného kontaktového jazyka na literární hindštinu tak, jak se odráží ve vybraných povídkách, a naznačím další možnosti zkoumání v této oblasti. Klíčová slova: hindština, diaspora, moderní hindská povídka, jazykový kontakt, přepínání kódu či změna, jazykové vlivy, lexikální výpůjčky, onomasiologie, frazeologie, verba-nominální výrazy, slovesná syntagmata atd.
Francouzské lexikální výpůjčky v dánštině
Dědečková, Antonie ; Štajnerová, Petra (vedoucí práce) ; Slouková, Radka (oponent)
Tato práce se zabývá lexikálními výpůjčkami francouzského původu v dánštině a okrajově i dalších severogermánských jazycích, a to v diachronní a synchronní perspektivě. První část se zaměřuje na dějinný kontext příchodu výpůjček na evropský Sever, konkrétně na období mezi 16. a 18. stoletím, kdy měla Francie značný kulturní vliv. Druhá část se zabývá francouzskými výpůjčkami v současné dánštině, norštině a švédštině. Výpůjčky v dánštině byly podrobeny lexikální, grafické a fonetické analýze, a tak práce popisuje zákonitosti při přejímání francouzských slov do dánského pravopisného a fonetického systému. Jazykový materiál jsem pro tuto část byl čerpán ze slovníku současné dánštiny Politikens Nudansk Ordbog z roku 2000. Práce se zabývá take pravidly pro adaptaci výpůjček do norského a švédského pravopisu. Cílem práce je vytvořit ucelený přehled o přejímání francouzských výpůjček v severogermánských jazycích.
Mezinářeční srovnání lexikálních přejímek v romštině
Lvová, Andrea ; Elšík, Viktor (vedoucí práce) ; Beníšek, Michael (oponent)
MEZINÁŘEČNÍ SROVNÁNÍ LEXIKÁLNÍCH PŘEJÍMEK V ROMŠTINĚ I. ANOTACE Práce se věnuje lexikální přejímatelnosti v romských dialektech z oblasti Střední Evropy, porovnáním padesáti lokálních variet, kterými se mluví na Slovensku, v Maďarsku, Polsku a na Ukrajině. Čtyřicet osm z těchto lokálních variet náleží do skupiny centrálních dialektů romštiny, dva do skupiny severovlašských. Zdrojem dat byla databáze transkriptů elicitovaných dotazníků, které byly pořízeny v rámci projektu Jazkový atlas centrální romštiny. Užitím významů z Leipzig- Jakarta List of Basic Vocabulary bylo v jednotlivých varietách porovnáno množství přejímek, stejně jako jejich slovnědruhové a významové zařazení a zdrojové jazyky, ze kterých tyto přejímky pocházejí. Výsledkem práce je nové pořadí významů z Leipzig-Jakarta List of Basic Vocabulary, uzpůsobené romským nářečím, kterými se mluví ve Střední Evropě. II. KLÍČOVÁ SLOVA středoevropská romština, romská nářečí, lexikální přejímky, lexikální přejímatelnost, Leipzig-Jakarta List of Basic Vocabulary, Jazykový atlas centrální romštiny

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.